Masivní spalování uhlí se totiž nyní v EU vyplácí až do ceny povolenky 105 eur, kde ještě ani není.

Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla. Příliv povolenek na trh by pak měl stlačit jejich cenu, která v uplynulém týdnu vystoupala na historický rekord, více než 90 eur tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.

Evropská unie je ve věci reformy povolenkového systému rozpolcena, a to zhruba „padesát na padesát“. Nejostřeji se vyjádřilo Polsko, které od minulého týdne hrozí vystoupením ze systému obchodování s povolenkami.

Zhruba polovina států EU však stávající systém podporuje, neboť podle nich teprve nyní, při vyšších cenách, plní svůj účel. Má totiž motivovat k přechodu na čistší zdroje energie.

Vyšší ceny povolenek, a tedy vyšší ceny neobnovitelné energie totiž činí nákladnější obnovitelnou energii konkurenceschopnou. Třeba technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého se vyplácí instalovat při ceně povolenky kolem 75 eur. Potíž tkví v tom, že cena musí zůstat na takové úrovni dva nebo tři roky, aby k žádoucím zeleným investicím došlo plošněji. Podobné je to s vodíkovými technologiemi, jež se vyplácí pořizovat při ceně povolenky 80 až 120 eur za kus. Až tak vysoko se ovšem cena povolenky může dostat již záhy.

Ještě do konce letoška by se totiž mohla vyšplhat na 100 eur za kus, v prvním čtvrtletí roku 2022 pak až na 150 eur. V nadcházejících letech by pak dosáhla ceny 200 eur.

Pokud však zatím není k dispozici dost zelených zdrojů energie, nezbývá než se uchýlit k těm neobnovitelným. Klíčovou příčinou růstu cen povolenek je letošní dramatické zdražení zemního plynu v EU. Jeho cena je právě nyní kolem 120 eur za megawatthodinu, což je prakticky nejvýše v historii – s výjimkou dvou dní letos začátkem října. Týden po dosažení těchto maxim přitom došlo k pádu největšího alternativního dodavatele energií v ČR, Bohemia Energy. Což podtrhuje, že zejména v průmyslových a relativně chudších zemích EU, jako jsou zmíněné Česko nebo Polsko, se z drahých energií stává závažný sociální, a tedy také závažný vnitropolitický problém.

Při současných cenách termínových kontraktů na plyn na rok 2023 platí, že se uhlí vyplácí využívat více než plyn až do ceny povolenky na úrovni kolem 105 eur za kus.

Pokud cena zůstane pod touto úrovní, bude EU v následujících dvou letech intenzivně spalovat uhlí. Jestliže se Havlíčkovi a dalším podaří v tomto či příštím týdnu na úrovni EU svůj návrh prosadit, bude se ovšem uhlí v EU spalovat ještě intenzivněji – a s menší ochotou elektráren, tepláren či velkých podniků přecházet na zelené zdroje. Právě proto budou země typu Německa nebo Nizozemska Havlíčkovu návrhu patrně velmi zarytě oponovat.

Lukáš Kovanda