Světelným smogem jsou podle odborníků zasaženy až čtyři pětiny celosvětové populace. Nemožnost spatřit hvězdnou oblohu je však jen jedním z dopadů takzvaného světelného znečištění. Města a obce v Česku proto stále více přecházejí na modernější řešení. Ta zahrnují například výměnu starých svítidel za úspornější LED, ale také snižování intenzity veřejného osvětlení v různých fázích dne či zapojování chytrých technologií.

Podle odborníků se s takzvaným světleným smogem potýká až 99 procent území Evropy a USA, celosvětově jsou to přibližně čtyři pětiny populace. Česká republika si v tomto ohledu stojí podle Nového světového atlasu umělého jasu na noční obloze o poznání lépe než země Beneluxu nebo Itálie, na druhou stranu hůře než například Slovensko či v severské státy. Nemožnost podívat se na noční oblohu je však jen jedním z projevů světelného znečištění. To totiž představuje rizika ekologická, bezpečnostní, zdravotní i ekonomická.

Obecně platí, že největší problém představuje světelné znečištění ve velkých městech. V Česku je podle očekávání v tomto směru nejhorší situace v Praze, druhou nejosvětlenější je pak dle map světelného znečištění oblast okolo Ostravy, zejména kvůli většímu množství sousedících větších měst. Ušetřena ale nezůstávají ani sídla o něco vzdálenější. „Světlo rozptylující se v atmosféře se šíří až do vzdálenosti 300 kilometrů,“ upozorňuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

V Brně zjišťovali zdroje světelného znečištění pomocí letadla

Mezi nejčastěji skloňované zdroje světelného znečištění se dlouhodobě řadí veřejné osvětlení. V Česku je v provozu více než milion svítidel. Data z poslední doby ale ukazují, že významný podíl má také soukromá sféra. Technické sítě Brno (TSB) ve spolupráci s městem, Vysokým učením technickým a hvězdárnou provedly letos v dubnu průzkum, který měl pomoci identifikovat právě podíl veřejného osvětlení na světelném znečištění ve městě.

Při něm TSB vypnuly více než 40 000 lamp veřejného osvětlení a následné snímkování ze země i pomocí letadla poskytlo data o světelném znečištění v Brně. „Naše hypotéza byla, že zdroje vyjma veřejného osvětlení tvoří asi 30 procent světelného znečištění. Jejich podíl je ale více než jedna polovina,“ uvádí předseda představenstva podniku Michal Marciniszyn s tím, že mezi zmíněné zdroje patří například průmyslové podniky, osvětlená parkoviště a obchodní domy, reklamní plochy nebo byty.

Města a obce svítí šetrněji a levněji

Města a obce si v posledních letech zároveň více uvědomují dopady světelného znečištění a snaží se proti němu aktivně bojovat. I díky dotačním programům z poslední doby se tak více prosazují šetrnější řešení. Zmíněné Technické sítě Brno instalovaly v letech 2017 až 2020 přibližně 3 500 nových LED svítidel.

„Za dvanáct let, co LED svítidla testujeme, prošla radikálním vývojem v mnoha oblastech. V následujících letech plánujeme ročně obměnit přibližně tisíc svítidel a nejpozději od roku 2025 tento počet ještě navýšíme,“ říká provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun. I díky novým svítidlům se společnosti daří plnit cíl každoročně ušetřit 2 procenta na elektřině, přičemž průměrný příkon na jedno světlo se během čtyř let podařilo snížit o deset procent. Zároveň tak společnost přispívá k redukci světelného smogu.

Jihočeský Jindřichův Hradec zase nedávno dokončil obnovu veřejného osvětlení na sídlištích Vajgar a Hvězdárna, při níž společnost E.ON nainstalovala 2 700 metrů nových kabelů, 28 sloupů a 412 úsporných LED svítidel. Díky tomu došlo k výraznému zlepšení světelných parametrů místních ulic, a navíc město ušetří 70 procent z původních nákladů na energie.

Nové veřejné osvětlení mají například i ve Starých Křečanech na Šluknovsku a v pod ně spadajících obcích. Stávající sodíkové zdroje zde vyměnili za pomoci společnosti ČEZ Energetické služby za moderní LED svítidla. „Stávající soustava výbojkových svítidel se sodíkovými zdroji nám už delší dobu byla trnem v oku, a to jak kvůli svému stáří, tak i drahému provozu. Navíc svítidla sice osvětlují potřebnou plochu, ale také zbytečně veškeré její okolí, včetně oken do ložnic místních obyvatel. Světelnost mají naopak malou, takže zkreslují barvy, což je nebezpečné zvláště pro pozdní chodce,“ popisuje František Moravec, starosta Starých Křečan.

Snižování intenzity a zapojení chytrých technologií

Výměnou starých svítidel za LED však aktivity měst a obcí v oblasti snižování světelného znečištění nekončí. „Ve větších ulicích komunikuje dispečink s každým svítidlem typu LED. To mu umožňuje nejen ověřit, zda svítí, či ne, ale může ho také řídit. Díky tomu můžeme snižovat intenzitu svítidel v době, kdy není potřeba. V nočních hodinách se jedná o snížení až o padesát procent, což významně přispívá k omezení odraženého světla, a tím i světelného znečištění,“ popisuje provozně-technický ředitel Technických sítí Brno Josef Šaroun.

Stále častěji se ve veřejném osvětlení objevují rovněž chytré technologie. Lampy mohou obsahovat různá čidla pro sledování hluku nebo místních hodnot množství polétavého prachu. Moderní světla lze samostatně řídit a předem programovat. Právě zmíněný Jindřichův Hradec v rámci regulace intenzity svítidel využívá nastavený časový program. Ten v průběhu noci mění svítivost s ohledem na předpokládanou hustotu a četnost pohybu osob a vozidel v dané lokalitě.

Města a obce s rozsáhlejším veřejným osvětlením pak mohou využívat například speciální řídicí systém, který umožňuje naprogramovat skupiny světel tak, že se mohou ztlumit či naopak v případě potřeby více rozsvítit – třeba při příjezdu záchranky nebo hasičů. Světla lze řídit i takovým způsobem, že se automaticky více rozsvítí jen tehdy, když pod nimi někdo prochází.