Sinice, řasy nebo třeba paraziti přenášení ptactvem. To všechno může člověka ohrozit během nevinné letní „koupačky“ v přírodě. Jak to letos vypadá s kvalitou tuzemských vodních ploch? A jak snadno zjistit, zda se můžete bez obav vrhnout do hygieniky neprověřeného rybníka?

Maršálkův test. Tak se říká jednoduché metodě, s jejíž pomocí si i laik snadno ověří, jestli ve vodě, v níž se hodlá během toulek v přírodě svlažit, neřádí sinice. Stačí jen mít obyčejnou průhlednou lahev.

„Naplňte ji vodou asi dva centimetry pod hrdlo a nechte dvacet minut odstát. Pokud se u hladiny vytvořil zelený proužek nebo povlak, který vypadá jako zelená krupice nebo sekané jehličí, ale zbytek vody zůstal čirý, jsou ve vodě sinice,“ vysvětluje princip testu Eliška Maršálková z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR.

Tato jednoduchá kontrola se určitě vyplatí – sinice totiž podle předpokladů vědců potrápí tuzemské koupací plochy i letos. Některá přírodní koupaliště, kde sledování kvality vody začalo ještě před začátkem sezóny, na tom ostatně už teď nejsou nejlépe.

„Vyznačují se sníženou průhledností způsobenou nárůstem fytoplanktonu v důsledku slunečného počasí,“ říká Eliška Maršálková. Právě kvůli nárůstu fytoplanktonu, zejména sinic, mělo loni nevyhovující kvalitu vody 13,8 procent míst z 275 prověřovaných koupacích lokalit.

Sinice mohou ublížit očím, játrům i žaludku

Přemnožení sinic (cyanobakterií) je přitom nebezpečné jak pro lidské zdraví, tak pro vodní rostliny a živočichy.

„Obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity, při dlouhodobějším kontaktu až poruchou funkce jater či potratem u těhotných,“ líčí vědkyně. Nejvíce tyto bakterie ohrožují malé děti, a to proto, že jsou citlivější a mají nižší tělesnou hmotnost.

Přemnožené sinice ve vodní ploše

Jestliže na výletě u rybníka nemáte k dispozici lahev k provedení Maršálkova testu, alespoň se před skokem do vody rozhlédněte po celé vodní ploše, zda neuvidíte zelený povlak takzvaného vodního květu sinic. Ten při podrobnějším pohledu tvoří částečky připomínající již zmiňovanou zelenou krupici nebo jehličí a díky větru se libovolně přemísťuje.

„Pokud si nejste jistí, opatrně vejděte po kolena do vody tak, abyste nezvířili usazeniny na dně. Když si přes zelenou vodu neuvidíte na palce u nohou, raději dál nechoďte,“ radí Eliška Maršálková. V takovém případě je totiž pravděpodobně koncentrace řas v dané vodní ploše tak velká, že by mohla způsobit alergie.

Jestliže se vám přeci jen sinice dostanou na pokožku, neotírejte se, ale co nejdříve se osprchujte čistou vodou.

Když uškodí parazit

Svlažení v přírodě mohou člověku znepříjemnit nejen sinice a řasy, ale také paraziti, které přenášejí vodní ptáci. Že jste se při plavání v rybníce setkali právě s nimi, poznáte podle svědivé vyrážky, která mívá podobu skvrn, puchýřů, či zarudnutí kůže. Takzvaná cerkáriová dermatitida většinou trvá několik dní a sama zmizí. To proto, že cerkárie nemají šanci v kůži člověka přežít.

Takové koupání na divoko zkrátka může člověku pořádně rozhodit zdraví. Pokud tedy nechcete riskovat, raději si vybírejte vody, které pravidelně kontroluje hygiena. Jejich kvalitu si můžete ověřit zde. „Sledujte také, zda nejsou na březích vámi vybrané koupací plochy výstražné tabule, nebo se informujte na okresních a městských hygienických stanicích,“ uzavírá Eliška Maršálková.

O vodě a její proměnlivé kvalitě se více dočtete v časopise A / Věda a výzkum 1/2019.