Tuzemská průmyslová produkce za rok 2019 poklesla meziročně o 0,5 % a vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl různorodý. V průmyslu došlo k mírnému poklesu zaměstnanosti, avšak průměrná mzda rostla. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,2 %.

Od roku 2014 průmyslová produkce rostla v průměru meziročně o 4,5 %. V roce 2019 po pěti letech růstu mírně poklesla. „S ohledem na celosvětovou ekonomickou situaci se však nejedná o špatný výsledek. Například v Německu průmyslová produkce poklesla za prvních 11 měsíců roku 2019 o 4,5 %. Navíc rok 2018 patřil z hlediska objemu průmyslové výroby k nejlepším v historii,“ zhodnotil vývoj Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Česká republika se zařadila mezi 9 zemí Evropské unie s meziročním poklesem průmyslové produkce.

Průmysl hraje v české ekonomice významnou roli a jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %. „Podle aktuálně dostupných výsledků lze očekávat, že za rok 2019 nebude průmysl patřit mezi hlavní tahouny růstu české ekonomiky, jako tomu bylo v předchozích letech,“ dokresluje situaci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Českou republiku lze označit za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy, což má i své historické kořeny. Od vzniku Československa si průmysl na českém území prošel řadou milníků. „Zatímco některá odvětví postupně ztrácela na svém významu, jiná získávala. Jako příklad lze uvést útlum v textilním, oděvním či těžebním průmyslu a mohutný rozvoj ve výrobě strojů, zařízení a dopravních prostředků,“ popisuje Veronika Doležalová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Existují však i odvětví, která si drží v rámci zpracovatelského průmyslu stále své místo. Jako zástupce lze zmínit například potravinářský průmysl.

Struktura a výkon průmyslu se společně s dalšími vlivy promítají do celé řady dalších statistik a ukazatelů, ať už jde o cenový vývoj či množství financí, které průmyslové podniky uvolňují na výzkum a vývoj. Nelze však opomenout ani oblast spotřeby paliv a energií. Průmysl se dlouhodobě podílí na celkové konečné spotřebě přibližně jednou čtvrtinou. „Při detailnějším pohledu na uplynulých 17 let můžeme pozorovat odklon ve využití fosilních paliv ve prospěch paliv ekologičtějších, jako je například zemní plyn, či větší využití obnovitelných zdrojů energie. Postupně se zlepšuje i energetická účinnost v sektoru průmyslu,“ doplnil Radek Matějka. Zdroj ČSÚ