Podle studie odborných společností je v Česku v provozu zhruba 1 400 000 lamp veřejného osvětlení. Ačkoli na jejich provoz vynakládají města a obce nemalé peníze, jejich údržba je často podfinancována a staré veřejné osvětlení obvykle nevyhovuje moderním požadavkům na energetickou úsporu, bezpečnost provozu na silnicích a ekologickou udržitelnost. Řešením jsou úsporné lampy s LED světelnými zdroji a různé prvky chytrého osvětlení.

Podle studie, kterou v minulých letech provedly Česká společnost pro osvětlování (ČSO) a Společnost pro rozvoj veřejného osvětlování (SRVO), vynakládají obce a města v Česku na veřejné osvětlení ročně přibližně 600 až 700 milionů korun. Na správnou údržbu a modernizaci veškerého veřejného osvětlení by přitom bylo potřeba peněz daleko více – dohromady asi 1,75 miliardy. Každou noc u nás osvětluje silnice a chodníky zhruba 1 400 000 lamp veřejného osvětlení. Ty ale často svítí spíš do vzduchu, mají nevhodnou intenzitu a nejsou příliš energeticky úsporné.

Až donedávna se kvalitě veřejného osvětlení v českých městech a obcích nevěnovalo příliš pozornosti. To se ale nyní mění. Důvodem jsou mimo jiné přísnější technické požadavky na světla, na něž obce mohou čerpat dotace. „Až do roku 2017 se kvalita osvětlování ve veřejném prostoru v podstatě neřešila. Mohla se instalovat jakákoliv svítidla a světelný smog hrál při výběru řešení minimální roli. Od roku 2017 však existují jasná pravidla – alespoň tedy pro projekty řešené v rámci dotací,“ popisuje Jaromír Uhde, manažer společnosti E.ON Energie zodpovědný za veřejné osvětlení.

Světelný smog stojí miliardy

K instalaci kvalitního a ekologického veřejného osvětlení však obce motivují pouze dotační podmínky. Podle Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlování by více pomohlo, kdyby byly požadavky na technickou kvalitu veřejného osvětlení lépe zakotveny přímo ve stavebním zákoně. Nejde přitom jen o úspory energií, odborníci se často setkávají také s případy, kdy jsou silnice osvětleny špatně. „Často registrujeme rekonstrukce veřejného osvětlení, u nichž byla preferována úspora před kvalitou,“ řekl Jiří Skála, předseda SRVO. Podle asociace přitom vhodná rekonstrukce veřejného osvětlení může snížit počet dopravních nehod s těžkým nebo smrtelným zraněním i o 100 %.

Velkým problémem zastaralých nebo nevhodně projektovaných systémů veřejného osvětlení je také produkce světelného znečištění, kdy světlo místo pozemních komunikací osvětluje spíš okolní objekty a zeleň. Nevhodné osvětlení má nejen negativní vliv na okolní přírodu, ale též na lidské zdraví. Zbytečná produkce světelného smogu, jak se světelné znečištění někdy označuje, je navíc energeticky náročná. Podle údajů odborného portálu Svetelneznecisteni.cz se na produkci světelného smogu v Evropě zbůhdarma spotřebuje více než 15 % celkové spotřeby elektřiny na veřejné osvětlení a roční náklady na nevyužité světlo v Evropě jsou odhadovány na 5,2 miliardy EUR.

Úspora energie i chytré funkce

Jako nejúspornější a nejprogresivnější se v současné době jeví LED technologie. „Použitím nových LED světel můžeme obci ušetřit 60 až 80 procent elektrické energie. Moderní světla od renomovaných výrobců mají většinou záruku deset let, jsou spolehlivá a vyžadují minimální údržbu. Díky tomu klesnou náklady na provoz a údržbu až o 80 procent,“ uvádí Jaromír Uhde ze společnosti E.ON. Prvotní investice se obcím může jevit nákladná, ovšem je potřeba ji vidět v dlouhodobém horizontu a porovnat se skutečnými náklady na původní osvětlení, které bývají dosti vysoké. A to nejen kvůli velkému odběru elektrické energie, ale právě i kvůli průběžné údržbě a nezbytným opravám.

Stále častěji se ve veřejném osvětlení objevují také chytré technologie. Lampy mohou obsahovat různá čidla pro sledování hluku nebo místních hodnot množství polétavého prachu. Moderní světla lze obvykle samostatně řídit a předem programovat. V noci tak může být osvětlení mírně utlumeno (ale stále v souladu s normou), čím lze šetřit elektrickou energii. Města a obce s rozsáhlejším veřejným osvětlením pak mohou využívat speciální řídicí systém, který umožňuje naprogramovat skupiny světel tak, že se mohou ztlumit či naopak v případě potřeby více rozsvítit – třeba při příjezdu záchranky nebo hasičů. Světla lze řídit i takovým způsobem, že se automaticky více rozsvítí jen tehdy, když pod nimi někdo prochází nebo projíždí.