Více než polovinu celorepublikové zemědělské produkce vytvářejí kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Kraj Vysočina. Obhospodařují dohromady přes polovinu orné půdy ČR – 54 %. Nejvyšší intenzita zemědělské výroby je však v Pardubickém kraji.

Objemem zemědělské produkce po přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy se do čela krajů v letech 2012 až 2014 dostal Pardubický kraj díky produkci jatečné drůbeže. Tento kraj totiž patří k jejím největším producentům. Za Pardubickým krajem následovaly kraje Středočeský, Královéhradecký a Kraj Vysočina. Jihomoravský kraj obsazoval nejvyšší příčky až do roku 2011. Vlivem extrémního sucha se v roce 2012 propadl až na páté místo a stejné obsadil i v roce 2014 kvůli horší úrodě hroznů.

Nejmenší produkci na hektar zemědělské půdy dlouhodobě vytvářejí kraje Karlovarský a Liberecký. Tyto podhorské kraje se od ostatních liší vysokým (nad 60 %) podílem trvalých travních porostů a nízkým podílem orné půdy.

Rostlinná produkce převažuje

V roce 2014 se rostlinná produkce podílela na zemědělské výrobě ČR z 58 %. Podíl živočišné produkce představoval 38 % a zbývající 4 % připadala na produkci zemědělských služeb a nezemědělské činnosti. Struktura produkce zemědělského sektoru se v krajích liší, což je v rámci rostlinné výroby do značné míry dáno bonitou zemědělské půdy a klimatickými podmínkami. Z toho důvodu dochází v zemědělské výrobě k určité „specializaci“ jednotlivých krajů.

Nejvyšší podíl obilovin na zemědělské produkci mají kraje Jihomoravský a Ústecký – v roce 2014 téměř 33%; celorepublikový podíl přitom nedosáhl ani jedné čtvrtiny. Olomoucký kraj má nejvyšší podíl cukrovky (7,3 %) – téměř trojnásobek oproti hodnotě za ČR (2,6 %). Pěstování chmelu je nejrozšířenější v Ústeckém kraji – jeho podíl na zemědělské produkci zde představoval 8 % oproti podílu ČR (0,8 %).

Vinic je nejvíc v Jihomoravském kraji – podíl vína na zemědělské produkci kraje byl však v roce 2014 vlivem nižší úrody pouze 5,1 % (v ČR 0,6 %).

U Kraje Vysočina se potvrzuje, že jde o bramborářskou oblast. Produkce brambor se na zemědělské produkci kraje podílela víc než 6 %, přitom celorepublikově představoval podíl brambor na zemědělské produkci jen 2 %.

Pícniny (včetně píce z trvalých travních porostů) se největší měrou podílejí na zemědělské produkci Karlovarského a Libereckého kraje. Tato položka zahrnuje i píci z trvalých travních porostů a právě tyto kraje se od ostatních liší vysokým podílem trvalých travních porostů na zemědělské půdě. Pícniny se na zemědělské produkci těchto krajů podílejí téměř z 20 %, to je zhruba dvojnásobek ve srovnání s celorepublikovým podílem.

V položce zelenina a zahradnické produkty měly největší podíl na zemědělské produkci kraje Královéhradecký a Středočeský, každý 8 %; i v tomto případě se jedná zhruba o dvojnásobek republikového podílu. Lze se domnívat, že zde na produkci působí i silná poptávková síla hlavního města.

Rozdíly mezi kraji nejsou příliš významné u řepky. Na celorepublikové produkci se podílí z 10,3 %. V největší míře se pěstuje řepka ve Středočeském kraji, kde má podíl na produkci 12,3 %, nejméně se produkuje v Libereckém kraji (8,5 %).

Mlékem nejvíce oplývá Kraj Vysočina

Z položek živočišné výroby se do zemědělské produkce nejvíc promítá mléko – na zemědělské produkci ČR se podílelo 19 %. Regionem s největším podílem mléka na zemědělské produkci (30 %) je jeho největší producent Kraj Vysočina.

Produkce prasat se v zemědělské výrobě projevuje nejvíc v krajích s nejvyšší intenzitou chovu – opět v Kraji Vysočina a také Zlínském kraji; a to podílem 9–10 % oproti celorepublikovým 7 %. Skot, stejně jako ovce a kozy, se nejvíce podílely na zemědělské produkci krajů s nejmenší zemědělskou výrobou – Libereckého a Karlovarského (podíl 8 % oproti 5 % za ČR).

Produkce drůbeže měla největší podíl na zemědělské produkci kraje Pardubického – 11,5 % oproti 4,5 % za české zemědělství. Kraje Pardubický a Jihomoravský jsou mezi kraji ve výrobě jatečné drůbeže na špičce.

Produkce vajec se na zemědělské produkci České republiky podílí necelými 2 %. Největší měrou přispívá do zemědělské produkce krajů Pardubického a Plzeňského – více než 3 %. Ještě více konzumních vajec vyrobí zemědělci Středočeského kraje, ale vzhledem k podstatně většímu zemědělskému sektoru středních Čech je jejich příspěvek k zemědělské produkci kraje poněkud nižší.

Údaje ze souhrnného zemědělského účtu

K hodnocení zemědělské produkce podle krajů byly využity údaje ze souhrnného zemědělského účtu. I když posledním dostupným údajem jsou předběžné výsledky za rok 2014, na postavení krajů, zejména v rostlinné výrobě, se od té doby příliš mnoho nezměnilo. A to i přesto, že v roce 2014 byla sklizeň téměř ve všech krajích rekordní. Podle předběžných výsledků ČSÚ byla zemědělská produkce v ČR nejvyšší v historii (136,7 mld. Kč v běžných cenách).

Statistika&My, 9 /2016