Letos se konal od 8. do 10. března a oproti obdobným tuzemským veletrhům byl ve všech 3 oblastech, tedy úspory energie, koupelny a sanita a výstavba a bydlení oproti loňsku větší, stejně jako zájem z Česka o jeho návštěvu, takže zvláštní autobus Energy centra České Budějovice byl po několika letech opět plný. Nejdůležitější byl ale velký zájem návštěvníků a kvalitní exponáty.

Začněme od podlahy, tedy přesněji od podlahového topení, které je na tomto veletrhu každoročně prezentováno v různých provedeních, od teplovodních trubek zabetonovaných v podlaze přes jejich uložení suchou cestou pod nášlapnou vrstvu či jako tenká elektrická fólie pod dlažbu. Jeho velkou výhodou je menší spotřeba tepla a jeho rovnoměrné výškové rozprostření, a u teplovodního pak nízká teplota zpátečky pod 30 0C, což má příznivý vliv na zvýšení množství tepelné energie v akunádržích či zvýšení účinnosti tepelných čerpadel nebo teplovodních solárních kolektorů. Je proto s podivem, že u nás se tato řešení prakticky nevyužívají.

Obr. Moderní kuchyňská kamna

Na druhé straně moderní kuchyňské sporáky a kamna jsou ryze specifickou záležitostí Rakouska, danou jednak dostatkem dřeva, ale též i tradicí a hospodařením na venkově, kde hospodyňka má čas přikládat a vařit jídlo pro celou rodinu, a proto si k nám svou cestu ještě nenašly.

Podobně peletové krby se k nám teprve pomalu dostávají a vytápění s nimi je zcela automatizované a s vysokou účinností, byť zatím ne s takovým vizuálním vjemem, na jaký jsme zvyklí z klasických krbů.

Obr. Peletové krby s integrovaným zásobníkem

Zcela jiná situace je u kotlů, samozřejmě na dřevo, štěpku či pelety, které již i u nás pomalu nahrazují ty na uhlí, zatím ale ne v takové kvalitě a stupněm automatizace a technického pokroku jako u těch největších zahraničních firem, kde jejich užití bývá dokonce již běžně spojeno buď s tepelným čerpadlem či solárními kolektory.

Hodně se nyní experimentuje s různými tvary spalovacích komor např. ve formě kužele pro cyklonové rotační spalování nebo jehlanu, a lze chválit, že se daří prosadit se i na náročných zahraničních trzích moravské firmě na žáruvzdorné tvarovky LAC pro výstelku těchto topenišť.

Kogenerační soustrojí výrobníku plynu z biomasy, který je následně spalován v klasickém spalovacím motoru, který pohání elektrický generátor, je spíše pro nás zajímavostí a oproti Rakousku nemá u nás uplatnění, když je u nás všude přímo dostupná elektřina.

Obr. Kogenerace ze štěpky

Samozřejmě ani tady nemohla chybět tepelná čerpadla, zde s horizontálním výměníkem, který lépe podporuje průtok vzduchu nebo ve spojení se zásobníkem teplé vody a možností připojení fotovoltaiky.

Obr. Tepelné čerpadlo

Zajímavou novinkou, která ještě u nás není k vidění, byl nový způsob zabudování předpřipravených armatur z výroby do zdi, což významně urychluje a usnadňuje práci nedostatkových a drahých instalatérů na stavbách.

Čím se však tato výstava podstatně liší od těch našich, je, že je jen jediná oproti našim 7 (Praha, Brno, Ostrava), o to je však kvalitnější a komplexnější a pro firmy méně zatěžující, když jejich marketéři a servisáci jsou jen 3 dny mimo firmu, zatímco u nás několikanásobně déle, a mají tak i více peněz na výbornou prezentaci, a ne jako u nás na prťavé stánečky s pár prospekty na nekvalitním papíru.

A tím největším rozdílem pak je, že nejen příslušné orgány a ministerstvo, ale i regionální spolky se v Rakousku společně výborně starají o propagaci úsporného využívání energií v zájmu všech obyvatel a firem. To bylo i vidět z toho, že například zemský (jako u nás krajský) Spolek pro úspory energií (Oberösterreichische Energiespar Verband) tam vždy má jeden z největších stánků a velmi kvalitní příručky zdarma, které každoročně aktualizované vydává ve spolupráci s příslušným ministerstvem, respektive s jeho kvalitními úředníky. Zatímco u nás návštěvník v nejlepším případě dostane malou skládačku z papíru A4, kterou kdysi v roce 2010 vydalo sdružení EkoWATT za podpory programu EFEKT a o kterou asi nikdo nestojí, když se jí ani po 14 letech nemůže zbavit a vydat novou aktualizovanou. Podobné skládačky vydávají Pražská či Jihomoravská energetika, samozřejmě v intencích svých firemních zájmů, a tedy zcela nedůvěryhodných, a naši občané jsou tak většinou odkázáni na neschopné mladé dívky, které si říkají copywriterky, a které si na googlu najdou často zavádějící či inzertní články o „úsporách“ energií a vydávají je pak za svůj článek.

Podobně stánky a materiály našeho ministerstva životního prostředí mají mírně řečeno nízkou úroveň stejně jako jeho úředníci a jejich šéfové, a proto naše programy úspor energií tak zaostávají, jak ostatně velmi dobře vidíme např. na programech Kotlíkových dotací či Oprav dům po babičce, které spíše skomírají. A není divu – sám vidím, jaký je zájem o mé články a názory, které publikuji zdarma v odborných magazínech a časopisech a které mají obrovskou sledovanost, zatímco několik „taky odborníků“ či „poradců“ za statisícové státní dotace (a s dobrými kontakty na ministerstvech) vydává často slabé a zavádějící texty. Pokud se nebudou tyto materiály vybírat v transparentních výběrových řízeních a teprve ty vítězné pak ministerstvem dotovat, tak se tato situace ku škodě nás všech nezmění.

Text a foto: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura