Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Důvodem této situace, která se projevila i v letech 2010 a 2011, je fakt, že hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmů. Rostou-li příjmy, roste i hranice ohrožení příjmovou chudobou, a s růstem této hranice může dojít k tomu, že pod ni spadne větší podíl osob.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou

Hranice ohrožení příjmovou chudobou je stanovena jako 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu. Ten se vypočítá jako podíl celkového disponibilního příjmu domácnosti a součtu jejích spotřebních (ekvivalentních) jednotek (více v rubrice „O složitém jednoduše“). Vypočtený ekvivalizovaný příjem se přiřazuje všem členům domácnosti bez ohledu na to, zda jde o dospělé nebo děti. Ekvivalizovaný příjem u členů bez vlastních příjmů (zejména dětí) tedy závisí na výši příjmů členů domácnosti s vlastními příjmy (např. rodičů u dětí). Ze souboru všech osob seřazených vzestupně podle výše jejich ekvivalizovaného příjmu se pak určí medián ekvivalizovaného příjmu. Je to prostřední hodnota, která dělí osoby na dvě poloviny: ty, které mají příjem vyšší než je tato hodnota, a ty, jejichž příjem je nižší.

Příjmy, které musí domácnost mít, aby její členové nespadli pod hranici ohrožení příjmovou chudobou, se tedy liší v závislosti na velikosti a složení domácnosti. Příklady příjmů u vybraných typů domácností ilustruje tabulka.

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Míra ohrožení příjmovou chudobou je podíl osob, jejichž ekvivalizovaný příjem je nižší než hranice ohrožení příjmovou chudobou. Evropský ukazatel míry ohrožení příjmovou chudobou, který se v České republice dlouhodobě pohybuje na úrovni 9 až 10 %, je závislý na příjmovém rozdělení. Jedna z nejnižších hodnot tohoto ukazatele v rámci Evropy je i důsledkem poměrně vyrovnaných příjmů. Velikost příjmové nerovnosti můžeme vyčíslit pomocí Giniho koeficientu, který by v případě absolutní rovnosti dosahoval hodnoty 0, a naopak v situaci naprosté nerovnosti by jeho hodnota byla 1. V roce 2014 dosáhl Giniho koeficient 0,251, což je o něco více než v roce 2013, kdy jeho hodnota činila 0,246. Tyto hodnoty značí poměrně malou příjmovou nerovnost, v roce 2013 byla třetí nejnižší v Evropské unii (po Slovensku a Slovinsku).

Při posunu hranice ohrožení příjmovou chudobou však nejde jen o celkové příjmové rozložení, ale zejména o rozložení kolem hranice chudoby, která činí 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu (118 817 Kč na rok, tj. 9 901 Kč na měsíc). Koncentrace osob v okolí hranice je relativně hustá. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou stanovenou na 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu se nachází celkem 9,7 % osob. Pokud bychom hranici zvýšili na 61 % mediánu (120 797 Kč na rok, tj. 10 066 Kč na měsíc), podíl osob ohrožených příjmovou chudobou by se zvýšil na 10,4 %, tedy o 0,7 p. b. Rozdíl mezi oběma hranicemi představuje čistý měsíční příjem 165 Kč. Zvýšili-li bychom hranici ohrožení příjmovou chudobou na 65 % mediánu, bylo by příjmovou chudobou ohroženo o 3,1 p. b. více osob než při použití 60 % mediánu, tj. 12,8 % osob. Aby lidé nespadli pod tuto hranici ohrožení příjmovou chudobou, musel by být jejich ekvivalizovaný příjem měsíčně vyšší o 825 Kč.

Jak se určuje disponibilní příjem domácnosti

Nejen pro celkové zhodnocení životních podmínek českých domácností, ale také pro stanovení hranice chudoby a míry ohrožení příjmovou chudobou se neobejdeme bez znalosti příjmů domácností a jejich členů. Příjmy ve výběrovém šetření Životní podmínky se zjišťují za minulý kalendářní rok (např. za kalendářní rok 2013 v šetření Životní podmínky 2014), nicméně na základě těchto příjmů (z roku 2013) se konstruuje hranice ohrožení příjmovou chudobou pro rok 2014. Nejprve se z dílčích čistých příjmů za osoby a za domácnost vypočítá čistý peněžní příjem domácnosti. Ten se skládá z příjmů z pracovní činnosti, tj. z příjmů ze zaměstnání a podnikání, ze sociálních příjmů vyplácených státem prostřednictvím úřadů práce nebo obecních úřadů, z kapitálových příjmů (úroky z vkladů, výnosy z dluhopisů, vkladových a podílových listů, dividendy z akcií apod.) a dalších, víceméně jednorázových nebo nahodilých příjmů. Odečteme-li od čistého peněžního příjmu domácnosti daň z nemovitosti, jednorázově přijaté peněžní transfery a pravidelně vydávané peněžní transfery mezi domácnostmi a přičteme-li jednorázově vydané peněžní transfery a vyčíslené naturální požitky od zaměstnavatele v podobě vozidla, které mohla osoba využívat i pro soukromé účely, získáme tzv. disponibilní příjem domácnosti. Ten se pro účely výpočtu míry ohrožení příjmovou chudobou ekvivalizuje, čímž vzniká tzv. ekvivalizovaný příjem domácnosti.

Statistika&My, 7-8/2015

Kolik obyvatel Česka je ohroženo příjmovou chudobou?