České firmy spotřebu energií monitorují, ale ne pečlivě. Zbytečně tak přicházejí každý měsíc o podstatnou část financí na zajištění provozu. Přestože v průzkumu společnosti Soitron polovina respondentů uvedla, že ceny energií výrazně ovlivňují jejich marži, a dalších 5 % respondentů přiznalo, že ceny energií vůbec finančně nezvládají, málokdo svou spotřebu sleduje důkladně. Přitom již pouhé sledování spotřeby a rozpad nákladů na konkrétní zdroj energie může vést k odstranění neefektivit a ušetřit tak až desetinu provozních nákladů.

Vysoká inflace a nejasné vyhlídky do budoucnosti trápí české firmy už přes rok. Jedním z nejefektivnějších řešení, jak ušetřit, je monitorovat vlastní spotřebu. „Už jen pouhé pozorování spotřeby motivuje společnosti přemýšlet o tom, kudy jim drahé energie zbytečně utíkají,“ říká Martin Hummel, IoT specialista a produktový manažer společnosti Soitron, která je předním integrátorem IoT působícím v Čechách a na Slovensku.

Stačilo by přitom vypínat momentálně nepoužívané stroje a do budoucna zvážit volbu nových zařízení. Anebo si vypomoci automatikou, která se o snížení spotřeby energie postará sama.

Z průzkumu společnosti Soitron, kterého se účastnilo 86 firem, vyplývá, že téměř každá společnost (92 %) své výdaje na energie sleduje. Ti, kteří spotřebu nemonitorují, buď tato data podle svých slov nepotřebují nebo na měření nemají vybavení.

Sledování dat spotřeby mezi firmami, které se jím zabývají, není jednotné – některé firmy se dívají především na data za celou firmu (47 %), více než třetina (35 %) spotřebu kontroluje pomocí podružného měření na úrovni budov nebo jednotlivých hal a pouze 9 % monitoruje pomocí podružného měření na úrovni jednotlivých linek a strojů. Zbylí respondenti se o detailní přehled nestarají. Zbytečně tak přicházejí – podle velikosti a typu firmy – až o vyšší stovky tisíc korun ročně. Tyto neadekvátně vynaložené finance by mohly využít pro svůj další rozvoj, který by přinesl jak úsporu, tak zjednodušení každodenní práce.

Řešením může být zavedení systému energetického managementu, který se v moderních provozech používá k řízení a optimalizaci spotřeby energie. První kroky ke sledování a řízení spotřeby přitom nejsou finančně náročné. „Systém měření sleduje v reálném čase spotřebu ve výrobě, vytápění, chlazení nebo osvětlení. Je tak schopen rychle odhalit konkrétní místa, kde se plýtvá, jako třeba svícení v prázdné budově. U několika implementací snížily firmy spotřebu jen díky získání těchto dat o 5 až 10 %. Investice se jim tak vrátila prakticky v řádu týdnů,“ vysvětluje Martin Hummel.

Bez vstupních dat lze optimalizovat jen obtížně

Klíčovým faktorem pro většinu firem je právě ušetření nákladů na výrobu. Pro 60 % respondentů je rozhodující výše celkové spotřeby energií, případně pak v kombinaci s cenou za energie na spotovém trhu a možnými pokutami za překročení čtvrthodinových maxim. Podle výše spotřeby a cen energií se firmy řídí a na jejich základě optimalizují své výrobní procesy. Rentabilita výroby, tedy to, aby výroba nestála více, než za kolik je možné výrobek prodat, je pro třetinu respondentů (34 %) podstatným ukazatelem, že vše funguje tak, jak má.

Většina firem (74 %) však konkrétní systém na sběr a analýzu dat spotřeby nepoužívá. Ti, kteří sběr dat používají, věří, že data, která mají k dispozici, jsou nápomocná. „Každý software, který umožňuje přesnou analýzu dat, se vyplatí,“ deklaruje Martin Hummel. Pět procent respondentů, kteří uvedli, že si neporadí bez externí pomoci, zároveň přiznali, že netuší, kolik procent z celkových nákladů na výrobek tvoří energie. Dalších 5 % firem nedokáže posoudit, jaký vliv mají vysoké ceny energií na rentabilitu jejich výroby. Právě těm by sběr dat poskytl nejsnazší pomoc