Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.   

Zemědělci se museli v letošním roce vyrovnat s novými pravidly, podle kterých musí vyjmout z hospodaření nejméně čtyři procenta orné půdy například na úhory, ochranné pásy a další krajinné prvky. Na této části pole nemohou provádět žádné produkční činnosti. V praxi to znamená to, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové včetně plevelů a škůdců, kteří následně ničí úrodu na celém poli. V letošním roce sice pěstitelé ještě mohou fungovat v mírnějším režimu, od příštího roku ale musí počítat se zpřísněním, a navíc je výhledově čeká nárůst až na deset procent.

V následujícím roce tak může dojít podle analýzy Agrární komory ČR k úbytku přibližně 86 tisíc hektarů produkční zemědělské půdy. Podle aktuální struktury plodin tak nebudou zasety obiloviny na 47 tisících hektarech (především pšenice a ječmen), některé olejniny na 13,5 tisíci hektarech a pícniny v čele s kukuřicí na zeleno mohou přijít o přibližně 16 tisíc hektarů osevní plochy. Z dalších plodin mohou zaznamenat významnější úbytek ještě kukuřice na zrno (zhruba 2700 hektarů) a cukrová řepa (zhruba 2100 hektarů). S tím bude následně spojený pokles sklizně pšenice o zhruba 185 tisíc tun, ječmene o bezmála 70 tisíc tun, řepky o 46 tisíc tun, pícnin o 160 tisíc tun, kukuřice na zrno o téměř 22 tisíc tun a cukrové řepy bude méně o takřka 150 tisíc tun.

„Přestože vynětí čtyř procent orné půdy nemusí na první pohled vypadat jako extrémní zásah do hospodaření zemědělců, ve skutečnosti může dojít k poměrně zásadnímu snížení objemu sklizně některých plodin, které jsou nezbytné pro výrobu potravin a krmiv pro hospodářská zvířata. Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má Česko nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci. Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci. Už vůbec nechápeme, proč Evropská unie bezcelně dováží zemědělskou produkci z míst, kde se podobným omezením jenom smějí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Pro lepší představu, jak ovlivní povinné úhory a další neprodukční prvky na poli domácí trh s potravinami, lze uvést jako příklad přepočet na běžné bochníky chleba. Potravinářské pšenice bude podle výpočtů Agrární komory ČR od příštího roku chybět zhruba 62 tisíc tun. Při předpokladu, že se z každé tuny pšenice namele kolem 770 kilogramů mouky, dojde k úbytku pšeničné mouky o hmotnosti necelých 48 tisíc tun. Z takového množství mouky se upotřebí k výrobě zhruba 160 milionů jednokilogramových bochníků chleba, což není při průměrné roční spotřebě Česka ve výši 430 milionů bochníků zanedbatelné množství.

Nižší objem vyrobených obilovin a olejnin určených pro výrobu krmných směsí může mít dopad také na chovy hospodářských zvířat. Bez krmné pšenice, ječmene, kukuřice a dalších plodin se neobejde v průměru až 12 procent krmiv vyrobených v Česku. Přibližně 761 tisíc tun krmných směsí vyrobených v Česku je určeno pro výkrm prasat. Stav prasat přitom ke konci roku 2022 činil zhruba 1,4 milionu kusů. Pokud by se v Česku vyrobilo o 12 procent méně krmiv a tento úbytek nebyl kompenzován dovozem, bude negativně dotčeno zhruba 170 tisíc kusů prasat.

„Snížení objemu výroby chleba nebo krmiv pro prasata jsou pouze dva typické příklady z mnoha, které ilustrují, že úbytek osevní plochy některých plodin může mít poměrně zásadní vliv na tuzemský maloobchod s potravinami. Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet, což se ostatně vloni zemědělci doslechli na zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích od předsedy vlády, Česko se tím ale připraví o příjmy do státního rozpočtu a spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal